Archiv štítku: Hollywood

Na stopě Selznickovi II.

Bývalé ateliéry MGM

Selznickovo studio v Culver City je sice pro veřejnost uzavřeno, ale o pár bloků dál se nachází obrovský komplex ateliérů, úředních budov, laboratoří a dílen, který je – po zaplacení vstupného a zarezervování termínu – přístupný. Prostory dnes kontroluje společnost Sony Pictures, ale v letech 1924 až 1986 byly neodmyslitelně spjaty se značkou MGM. Selznick pro tuto věhlasnou produkční a distribuční firmu pracoval v druhé polovině 20. a první polovině 30. let a zejména na sklonku svého působení zde dohlížel na vznik prestižních a divácky i kriticky úspěšných titulů jako Večeře o osmé (Dinnet at Eight, 1933), Viva Villa! (1934), Anna KareninaDavid Copperfield a A Tale of Two Cities (všechny tři 1935).

Pěší prohlídka v doprovodu průvodce vás vyjde na necelých 50 dolarů. Během dvou hodin stihnete navštívit několik ateliérů, které se dnes využívají zejména k natáčení televizních pořadů (Wheel of FortuneJeopardy), ale v minulosti v nich stály kulisy například k Čaroději ze země Oz (The Wizard of Oz, 1939). Slavnou minulost MGM dnes připomínají jen názvy některých budov (Judy Garland, Clark Gable). Současný majitel studií, společnost Sony Pictures, se více identifikuje se značkou Columbia Pictures, kterou kontroluje od roku 1989. Proto fasádám některých staveb dominují obří plakáty na filmy Columbie, například Ztracený obzor (Lost Horizon, 1937) nebo Lawrence z Arábie (Lawrence of Arabia, 1962).

Paramount Pictures

Organizované prohlídky nabízí i Paramount Pictures, která jako jediná z tradičních hollywoodských společností stále sídlí v Hollywodu, Selznick zde strávil pohnutých 30 měsíců na přelomu 20. a 30. let, kdy filmový průmysl v USA podstupoval zvukovou revoluci. Na starosti zde měl mj. gangsterské drama Street of Chance (1930) s Williamem Powellem, jeden z prvních projektů, na němž mu osobně velmi záleželo. Angažmá u Paramountu Selznickovi rovněž zprostředkovalo kontakty s mnoha lidmi, kteří pro něj byli v následujících letech profesně velmi důležití, například s režiséry Georgem Cukorem a Johnem Cromwellem.

Na jihozápadní straně ateliéry Paramountu sousedily s RKO, ale po zániku této společnosti v 50. letech došlo k propojení prostor do jednoho velkého komplexu. Prohlídka ateliérů tak dnes současně znamená návštěvu dalšího z majors, u kterého Selznick během svých začátků působil: shodou okolností Selznick k RKO nastoupil hned po svém odchodu z Paramountu, takže změna zaměstnavatele pro něj neznamenala velké stěhování (je ale pravda, že některé filmy RKO natáčeli ve svých ateliérech v Culver City, které – aby to bylo ještě zamotanější – v polovině 30. let připadly Selznickovi).

Prohlídka Paramount Pictures Studios je koncipovaná obdobně jako u Sony Pictures – s tím hlavním rozdílem, že se nepohybujete pěšky, ale ve vláčku, respektive v golfovém vozíku. Bohužel trasa není příliš historicky orientovaná a hlavní zastávky se soustředí na ateliéry, ve kterých aktuálně stojí kulisy k televizním talk-shows (Dr. Phil) nebo seriálům (School of RockGrace and Frankie). Pokud ale zapojíte trochu fantazie, není tak těžké si představit, jak zde před 70 lety vznikaly filmy jako Pojistka smrti (Double Indemnity, 1944) nebo Sunset Blvd. (1950).

Poznámka: Pokud toužíte po dobře koncipované prohlídce některého z filmových studií, nejlepší volbou je (vedle velmi specifického zážitku v zábavním parku Universal Studios) návštěva Warner Bros. v Burbanku. Poslední zástupce Velké pětky z období klasického Hollywoodu – 20th Century Fox (dříve psáno Twentieth Century-Fox) – organizované prohlídky v tuto chvíli nenabízí.

Na stopě Selznickovi I.

Staré studio Thomase Ince v Culver City

Aby se v roce 1935 mohl David O. Selznick stát plnohodnotným nezávislým producentem, schopným konkurovat majors, potřeboval získat pod svou kontrolu ateliéry, v nichž by mohl naplňovat vizi založenou na tvorbě uměleckých a zároveň komerčně úspěšných snímků. Přestěhoval se proto do bývalého studia filmového průkopníka Thomase Ince v Culver City.  Na adrese 9336 West Washington Boulevard, jen pár bloků od ateliérů hollywoodského giganta MGM, Selznickova společnost sídlila dalších více než dvacet let.

Thomas Ince nechal ateliéry, rozkládající se na ploše téměř 6 hektarů, postavit v roce 1918. Po jeho předčasné smrti v roce 1924 je využíval producent a režisér Cecil B. DeMille (natočil zde například velkolepého Krále králů), než je o další čtyři roky později odkoupila firma Pathé. Ta brzy poté zfúzovala se společností RKO, která ateliéry nadále provozovala pod sjednoceným názvem RKO-Pathé, aby je odlišila od svých prostor v Hollywoodu (asi 12 km severovýchodním směrem). Selznick pro RKO v první polovině 30. let pracoval – dohlížel například na produkci King Konga (1933) -, takže místo důvěrně znal, když se tam v roce 1935 nastěhoval.

Ateliéry v Culver City brzy charakterizovaly Selznickovy produkční aktivity do té míry, že záběr fasády přední budovy, která sloužila jako administrativní centrum, byl použit jako základ pro logo společnosti uvozující všechny její tituly od roku 1937 dál včetně toho nejslavnějšího – Gone with the Wind. Dále zde byly natáčeny úspěšné filmy jako Zrodila se hvězdaIntermezzoRebecca nebo Souboj na slunci. V polovině 50. let, tedy v době, kdy Selznick v transformujícím se filmovém průmyslu vyklidil pozice, získala kontrolu nad ateliéry společnost Desilu, která se v nich věnovala zejména televizní produkci. Po roce 1970 prostory několikrát změnily majitele, než je v roce 2014 za 85 milionů dolarů odkoupila investiční skupina Hackman Capital Partners, která je nadále pronajímá filmovým a televizním producentům. Ateliéry tak i po 99 letech existence slouží stejnému účelu, se kterým byly zakládány. Milovníky filmu může mrzet pouze skutečnost, že prostory nejsou zpřístupněny veřejnosti, takže je lze obdivovat pouze z okolních ulic. Naštěstí výhled na ně je většinou ničím nerušený, jak dokazují následující fotografie pořízené letos v červnu.

David O. Selznick, výrobce filmů a hvězd

Většina lidí si jméno producenta Davida O. Selznicka spojuje s jeho opusem magnum, velkolepou adaptací románu Gone with the Wind jižanské spisovatelky Margaret Mitchell. Jih proti Severu (1939) dodnes zůstává nejnavštěvovanějším a (po přihlédnutí k inflaci) nejvýdělečnějším filmem v dějinách americké kinematografie. Pro Selznicka šlo o vyvrcholení jeho tvůrčích aktivit: na snímku intenzivně pracoval tři roky a jeho těsný dohled nad všemi složkami produkce vedl k tomu, že film skončil jako nesporný umělecký i komerční triumf.

Jakkoliv byl Jih proti Severu v řadě ohledů přelomovým dílem, každý text o Selznickovi, který jím začíná i končí, nutně ignoruje další producentovy úspěchy. Selznick se ve světě filmu prosadil již jako teenager, když se v různých kapacitách podílel na chodu filmové společnosti svého otce, Lewise J. Selznicka. V druhé polovině 20. a první polovině 30. let DOS vystřídal pozice u předních hollywoodských hráčů MGM (hned dvakrát), Paramountu a RKO, kde dohlížel na výrobu dnes již klasických snímků, mezi které patří The Four Feathers (1929, P), King Kong (1933, RKO), Večeře o osmé (Dinner at Eight, 1933, MGM) a Anna Karenina (1935, MGM). V roce 1935 konečně uskutečnil svůj dlouholetý sen, když založil vlastní produkční společnost Selznick International Pictures. Aby Selznick naplnil její motto „in the tradition of quality“, zaměřoval se na nákladné, hvězdně obsazené adaptace osvědčených literárních látek (Zahrada AllahovaMalý Lord FauntleroyZajatec na ZenděDobrodružství Toma Sawyera), které doplňoval občasnými výpady do soudobé tematiky (Zrodila se hvězdaNothing SacredMade for Each Other).

Po unikátním úspěchu Jihu proti Severu na přelomu let 1939 a 1940 se Selznickova produktivita nápadně snížila. V roce 1940 ještě stihl uvést Hitchcockem režírovanou adaptaci populárního románu Daphne du Maurier Rebecca, jež mu zajistila druhého Oscara pro nejlepší film v řadě, pak ale následovala čtyřletá pauza, kterou ukončilo až uvedení dramatu Když jsi odešel (Since You Went Away, 1944). V rámci kontraktu s režisérem Alfredem Hitchcockem došlo k realizaci dalších tří filmů – Rozdvojená duše (Spellbound, 1945), Pochybná žena (Notorious, 1946) a Případ Paradineová (The Paradine Case, 1947) -, z nichž ten prostřední byl ovšem krátce před začátkem natáčení odprodán společnosti RKO. Ve zbytku své kariéry Selznick pygmalionovsky formoval kariéru své druhé manželky, herečky Jennifer Jones (ať již ve vlastních produkcích, mezi které patřily Souboj na slunciPortrait of Jennie Sbohem, armádo, nebo ve filmech jiných studií), a za nemalé zisky poskytoval služby svých smluvních herců, hereček a režisérů. Do jeho „stáje“ během 40. a 50. let patřili mj. Gregory Peck, Joseph Cotten, Ingrid Bergman, Alida Valli, Shirley Temple, Joan Fontaine, Guy Madison, Rhonda Fleming, Dorothy McGuire nebo režisér Robert Stevenson.

Selznick zemřel 22. 6. 1965 ve věku 63 let. Většina nekrologů uváděla, že „odešel tvůrce Jihu proti Severu„.

Pro roky 2017 až 2019 jsem získal podporu Grantové agentury České republiky pro realizaci výzkumného projektu s názvem „Výrobce hvězd: David O. Selznick a hollywoodský hvězdný systém, 1935-1957“. Cílem projektu je na základě archivního výzkumu v USA vyhodnotit a popsat, jakým způsobem David O. Selznick nakládal se svými smluvními herci a herečkami a jaké mechanismy používal, aby je přetvořil v žádané stars. V sérii příspěvků zde na svých stránkách budu informovat jednak o průběhu svého výzkumu v Kalifornii a Texasu, kde jsou uloženy klíčové materiály, jednak o zajímavostech, které se týkají Selznickovy bohaté kariéry u filmu. Budu moc rád, když toto badatelské „dobrodružství“ budete sdílet se mnou.