Sladká vůně kulatých disků

Na právě skončeném 8. ročníku Noir Film Festivalu jsme slavnostně pokřtili blu-ray s legendárním filmem Sladká vůně úspěchu (Sweet Smell of Success), v němž v režii Alexandera Mackendricka excelují Burt Lancaster a Tony Curtis. Po loni vydané Rebecce (1940) Alfreda Hitchcocka a Davida O. Selznicka tak jde již o druhý vydavatelský počin ve společné edici Noir Film Festivalu a společnosti Art4Film, která by měla do českého prostředí přinášet noirové či alespoň noirem načichlé filmy v prvotřídní obrazové kvalitě a nadstandardním provedení. Drama z novinářského prostředí je na disku doplněno třičtvrtěhodinovým dokumentem Mackendrick – The Man Who Walked Away (1986) a v bookletu najdete informativní esej od mojí kolegyně Jany Bébarové.

Vydání Sladké vůně úspěchu přichází v době, kdy v důsledku koronavirové krize závratně roste počet předplatitelů mainstreamových i artových streamovacích služeb, jako jsou Netflix, Apple TV, Amazon Prime, MUBI, Curzon a další. Již dlouho předtím jsem ale u řady lidí ve svém okolí registroval skepsi, když se nějakým způsobem dozvěděli, že s manželkou stále ještě vlastníme DVD a blu-raye a dokonce si do sbírky pravidelně dokupujeme další disky. Často v tomto kontextu slýcháme názor, že „všechno je přece na internetu“ a vlastnění fyzických nosičů s filmy je jen přežitek z minulosti a zbytečná manýra cinefilů (to už je spíše moje interpretace).

Jsem ale přesvědčený, že k zachovávání a postupnému doplňování filmotéky máme dobré důvody. Tak předně, rozhodně není pravda, že by na internetu bylo „všechno“. Ilegální či pololegální zdroje ponechám stranou, bavíme se o způsobu, jak se k filmům dostat zákonnou cestou. Protože se zajímám především o starší zahraniční filmy, budou se moje příklady ubírat tímto směrem.

Placené streamovací služby zpřístupňují jen to, co je ekonomicky lukrativní, což většinou znamená nové či nedávné filmy a seriály. Zatímco před takovými deseti lety jste na Netflixu mohli narazit na desítky hollywoodských filmů z 30. a 40. let, dnes to budou spíše výjimky. Většinu nabídky tvoří filmy a pořady americké výroby z posledních několika málo let. Podobně se to má s dalšími platformami, jež jednoduše (a logicky) uspokojují většinovou poptávku, která se se staršími filmy příliš nepotkává. Ojedinělé pokusy oslovit publikum klasických či artových filmů skončily většinou neúspěchem (krach streamovací služby FilmStruck, kterou po dvou letech existence utnula mateřská společnost WarnerMedia), jsou svým fungováním velmi specifické (MUBI, kde je v nabídce v jeden moment vždy jen 30 filmů) nebo nejsou v našem teritoriu oficiálně dostupné (Criterion Channel, BFI Player, totéž platilo pro již zmíněný FilmStruck). Divák preferující klasickou kinematografii a toužící dostat se k vytouženým obsahům legálním způsobem má tedy poměrně těžkou pozici.

DVD a blu-raye, které sami vlastníte, jsou přístupné okamžitě, bez jakéhokoliv omezení, a jejich přehrání není závislé na stabilnosti a rychlosti vašeho internetového připojení. Disky zpravidla nabízejí filmy ve vynikající kvalitě, s profesionálními titulky (pokud jsou součástí výbavy), které sedí a není nutné je složitě přečasovávat. Řada edic (Criterion Collection, která naštěstí už nějakou dobu zásobuje i region B, tedy Evropu, je v tom již léta vzorem) navíc filmy doplňuje množstvím bonusů, které nejčastěji tvoří filmy o filmu, dokumenty, rozhovory, trailery, audio komentáře, psané eseje apod., které jinde nenajdete. Dostupnost, kvalita, bonusová výbava – to jsou tři důvody, proč podle mě stojí za to do DVD a blu-rayů stále investovat.

Čtvrtý důvod se týká starosti o budoucnost, kterou čím dál intenzivněji pociťuji. Jestliže DVD a blu-ray trh s „archivními“ filmy zkolabuje, obávám se, že to povede k postupnému znepřístupňování filmového dědictví. Velké, ziskem poháněné společnosti, které většinově vlastní archivy starých filmů, už teď mají jen malý zájem na tom, aby o ně řádně pečovaly a uváděly je v jakékoliv podobě do oběhu. Važme si proto aktivit vydavatelů, jako jsou Criterion, Eureka, Arrow Films, BFI a další, díky kterým je nabídka filmů zatím relativně bohatá.

Pokud stojíte o to, aby se i v našem českém prostředí čas od času objevovaly vynikající (noirové) filmy v blu-ray kvalitě, podpořte snahu nás a zejména nadšence Alana Záruby z Art4Film koupí Sladké vůně úspěchu, Rebeccy či nejlépe obou. Získáte vynikající filmy a zároveň vás může hřát pocit, že jste přispěli k zachování edice, která má (alespoň podle mě) smysl. Další informace a seznam prodejních míst brzy hledejte na webu Art4Film.

1 komentář u „Sladká vůně kulatých disků

  1. Naprostý souhlas

    Tak pod tohle se mohu podepsat. Na poli českého filmu, což je zase moje oblast zájmu, je sice situace nejspíš lepší, ale také zdaleka ne uspokojivá. Starší snímky, které se neřadí k a priori divácky oblíbeným nebo známým titulům, se shánějí mnohdy velmi nesnadno. Mám vždy radost, když si můžu něco koupit na DVD a nejsem nucen využívat všelijaké nouzové zdroje. A nejsem odkázán ani na rozmary VoD distributorů a internetového připojení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *